FOTOGRAF RADEK PAVLÍK

1986-1991 - Jako desetiletý žák základní školy začínám navštěvovat hlinecký fotokroužek vedený p. Hladíkem v městském pionýrském domě. Fotoaparát SMENA - 8M objevuji o vánocích 1988 pod vánočním stromkem. O dalších vánocích s radostí nacházím zvětšovák Opemus a vybavení fotokomory. Vedoucí fotokroužku mi ale místo zvětšováku doporučuje zrcadlovku, s tím, že fotky můžu dělat na kroužku a se Smenou díru do světa neudělám. Bohužel měl pravdu, až na to, že pionýrský dům zanikl a tak jsem byl rád, že fotky můžu dělat doma ve sklepě. Nestály však za nic.

1991-1996 - Po převratu v roce 1989 se trh začíná naplňovat zbožím.Bohužel i nekvalitním. V novinách mě zaujala reklama na fotoaparát NAIKEI a tak žadoním na rodičích, aby mě zrcadlovku koupili. Že to není zrcadlovka, ale pouze napodobenina, poznávám vzápětí. Sice měl fotoaparát motorový pohon filmu, jinak ale vše bylo nastaveno natvrdo a tak ani z tohoto stroje výsledky nestály za nic. To mě na dlouhou dobu od fotografování odrazuje.

1997-1999 - V roce 1997 si pořizuji bazarový fotoaparát ZENIT 12XP za pětistovku a nechápu, jak může někdo za foťák dát třeba 12 000. Hned kupuji i film a na poli za Hlinskem fotím trávu. Film hned vyvolávám a jsem velice mile překvapen! Snímky jsou perfektní! Sice je Zenit těžší stroj, já ho však beru na výlety a z nafocených snímků sestavuji albumy. Zkouším i barevné materiály, ale většinou spotřebovávám černobílou metráž z výprodeje za pár korun, abych nenarušoval rodinný rozpočet.Po dvou letech se foťáku rozsype závěrka a já koukám po jiném stroji.

2000 - Pořizuji si opět bazarový fotoaparát MINOLTA X-300 , který mě všek tak trochu zklamal. Čekal jsem od něho víc, než od Zenita, snímky však byly dost podobné (tehdy jsem si myslel, že fotky dělá fotoaparát). Uskutečnil jsem s ním ale svoji první zakázku, začal jsem po bazarech kupovat filtry, stativ a blesk. Pro vážnější práci však třístovka nestačila. Se zaujetím jsem pozoroval ostatní fotografy s autofokusovými stroji s mnohem většími možnostmi. Na doporučení známého začínám navštěvovat hlinecký fotoklub MKK Hlinečan.

2001 - V roce 2001 mě v bazaru v Hradci Králové zaujala Minolta Dynax 500si. Při koupi jsem byl v sedmém nebi, tak si ani nevšímám toho, že má foťák jiné sáňky na blesk a že tedy nebudu moci používat blesk se středovým kontaktem. Fotoaparát je ale jinak perfektní, malý blesk na těle mi ale nestačí - kupuji tedy v Praze u Pazdery v bazaru blesk 3500xi. Mimo krajinek začínám fotit i portréty, zátiší, koncerty a i první svatbu. Pořizuji si halogenová světla a zkouším i první "ateliérovky". Jde to však jen na černobílý materiál, halogeny přeci jen svítí moc žlutě a na barvě by to nevypadalo nejlépe. Vadí mi i tvrdé stíny...chápu, že tak se svítit nedá. V létě mi na jednom koncertě odchází mechanizmus závěrky a zrcátka a já se rozhoduji, že další přístroj už nesmí být z bazaru

2002 - Na trhu se objevuje novinka. Fotoaparát Minolta Dynax5 - nejlehčí a nejrychlejší zrcadlovka na světě. Beru si půjčku od Home Creditu abych si foťák mohl dovolit. Stojí totiž 17 000. Pracuje luxusně. Výborně se hodí pro reportáže, které začínám dělat. Práce je najednou nějak moc ale ještě že tak - aspoň nemám čas myslet na nepříjemnou životní zápletku a volný čas měním za počítač, kde se učím základy počítačové grafiky. Díky fotoklubu začínám chodit do Fotoškoly při Pardubické knihovně, kde se hned v první hodině seznamuji s fotografem p.Majerem.

2003 - S Mirkem Majerem se náhodou potkávám na předkolech miss východních čech, kde jsem fotografoval. Mirek jen kroutí hlavou, když vidí, jak svítím bleskem do deštníku a zve mě do svého ateliéru, kam později začnu dojíždět a Mirek mě postupně hodně věcí naučí.Po roce mi oznámí, že odchází na důchod a s ateliérem končí a nabízí mi, že mi vybavení přenechá za rozumnou cenu. Jedná se o fotoaparát SINAR ,záblesková světla MULTIBLITZ, a spousta dalších věcí potřebných k provozu atelieru. S majitelem budovy v objektu tiskárny dohoduji prodloužení smlouvy - již na mé jméno a začínám podnikat v oboru reklamní fotografie. Zanedlouho ale zjišťuji, že trendy ve fotografii se ubírají jiným směrem - především rychlost a digitální zpracování dat. Na Sinar není práce a na pořízení digitální stěny nemám prostředky, tak velkoformát prodávám.

2003 - Se vstupem do ateliéru pořizuji i svůj první digitál. OLYMPUS - CAMEDIA . Oproti filmu má některé výhody, ale jedná se o starší typ, tak nevýhody převažují. Především spotřeba baterií, rychlost, malá velikost snímků a nespolupráce se zábleskovými světly. Stále nejvíce používám kinofilmovou minoltu, ale tajně šilhám po digitální zrcadlovce.

2003 - Zrcadlovka je však stále nad rámec mých možností, tak místo Olympusu pořizuji o něco novější Fotoaparát MINOLTA Z1 . Chci zůstat věrný značce a čekám kdy Minolta vyrukuje s cenově přijatelnou digitální zrcadlovkou, jak pořád hlásí v reklamách. Nakonec Z1, která mě moc neuspokojovala prodávám v inzerátu a měním značku. Měl jsem to udělat dávno, protože Canon má pro mé potřeby opravdu dobrý model.

2004 - Fotoaparát CANON 300D je samozřejmě založen na uplně jiném systému, než Minolty, dokupuji proto i jiný blesk, teleobjektiv a i svůj počítač. V atelieru jsem již sám, bez Mirka, ale také bez práce. Většina zákazníků totiž také nakoupila digitály a fotí si vše sami. Dostávám se do finančních potíží. Nechám se proto zaměstnat v pardubickém Foxconnu a fotografování se věnuji po práci. Po půl roce se rozhoduji, že Chrudimský atelier opustím. Režijní náklady o hodně převyšují příjmy z focení.

2005 - Nevydařené podnikání mě focení znechutilo. Mám sice dobré vybavení, ale minimum práce. Rozhoduji se, že si udělám atelier doma místo garáže a budu si fotit jen tak pro sebe-jako dřív. Nechám se zaměstnat v hlinecké mlékárně a v garáži to dávám pomalu dohromady. 300D má už své za sebou a začíná zlobit, tak putuje na záruku, odkud mi k mému překvapení vrací uplně nový CANON 350D ten však obratem prodávám abych si pořídil střední třídu mezi fotoaparáty. Práce je najednou čím dál víc a nároky zákazníků stoupají.

2006 - Jako jeden z prvních Čechů si objednávám fotoaparát CANON 30D s objektivem 17-85IS a později i 70-200L. Práce je opravdu hodně - víkendy svatby a různé další akce např.pro noviny, v týdnu atelierovky a práce na počítači. A u toho pořád chodím do práce - Chrudim mě vycvičila a já nevěřím, že by mě focení uživilo - tak nadbytek práce řeším na úkor spánku a veškerého volného času. Pořizuji si nový, mnohem rychlejší počítač se dvěmi monitory, kalibrační sondu na správnost barev a měním i obchodní politiku svého podnikání. Klientů přibývá a já se snažím každému věnovat naplno!

2008 - Tento rok pro mě byl rokem velkých změn. Nejen, že jsem si pořídil nový CANON 50D, ale hlavně jsem v centru Hlinska na půdě staršího domečku vybudoval atelier. Zatím je to místnost 5x3m, do budoucna ji ale budu rozšiřovat. K dispozici je oproti předešlému atelieru sociální zázemí a internetové připojení. Rok 2008 pro mě byl současně obchodně nejúspějšnějším rokem mé kariéry.