Projekt Příběhy života I.
Celý projekt vznikl náhodou, v prosinci 2017, kdy jsem v archivu náhodou našel zapomenuté video s vyprávěním mého dědy z roku 2014. Velice mě mrzelo, že nemám materiálu s dědou víc, protože děda v létě 2017 zemřel a toto je jediná vzpomínka na něj. Děda tak nádherně vyprávěl... Zajímavých lidí je ovšem v mém okolí mnoho. Rozhodl jsem se že budu jejich životní příběhy dokumentovat.
01 - Alois Pavlík, Vortová 1920 - 2017
Během války byl na nucených pracích v Německu, kde pracoval v podzemní továrně Dora, kde se vyráběly rakety V1 a V2 a také letecké motory. Celou válku nevěděl, na čem pracuje, každý měl přidělený svůj úsek, jinam se nedostal. V případě odmítnutí práce by skončil v koncentračním táboře. Před koncem války z továrny utekl, velkou část cesty šel pěšky. Zažil i bombardování německých měst. Po válce si chtěl postavit domek, ale přišla měna, takže mu nezbylo, než znovu šetřit a třeba tvárnice si vyráběl na zahradě jen pomocí vykopané jámy a lopaty. Ve vyprávění vzpomíná i na to, jak jel v době krize na lyžích do mlýna pro mouku celých 50Km!
Během války byl na nucených pracích v Německu, kde pracoval v podzemní továrně Dora, kde se vyráběly rakety V1 a V2 a také letecké motory. Celou válku nevěděl, na čem pracuje, každý měl přidělený svůj úsek, jinam se nedostal. V případě odmítnutí práce by skončil v koncentračním táboře. Před koncem války z továrny utekl, velkou část cesty šel pěšky. Zažil i bombardování německých měst. Po válce si chtěl postavit domek, ale přišla měna, takže mu nezbylo, než znovu šetřit a třeba tvárnice si vyráběl na zahradě jen pomocí vykopané jámy a lopaty. Ve vyprávění vzpomíná i na to, jak jel v době krize na lyžích do mlýna pro mouku celých 50Km!
02 - Josef Plíšek, Hlinsko 1942, majitel prvního soukromého obchodu v Hlinsku po roce 1989
Pan Plíšek provozoval dlouhou řadu let cyklistický obchod u nádraží v Hlinsku. S obchodem skončil až nástupem EET. Zažil toho opravdu hodně - třeba v srpnu 1968 byl přímo v centru dění v Praze. Odtud má nezapomenutelné zážitky. Pracoval v mlékárně, v podniku Kaučuk Kralupy a mnoho let i na galvanice v Elektro-Praze. Život se s ním nemazlil, při autonehodě přišel o syna a později při další nehodě i blízkého kamaráda. Byl jedním ze zakládajících členů cyklistiky v Hlinsku.
Pan Plíšek provozoval dlouhou řadu let cyklistický obchod u nádraží v Hlinsku. S obchodem skončil až nástupem EET. Zažil toho opravdu hodně - třeba v srpnu 1968 byl přímo v centru dění v Praze.
Pan Plíšek provozoval dlouhou řadu let cyklistický obchod u nádraží v Hlinsku. S obchodem skončil až nástupem EET. Zažil toho opravdu hodně - třeba v srpnu 1968 byl přímo v centru dění v Praze.
03 - Věra Homolková, Studnice 1933
Věra Homolková, Studnice 1933, celý život s manželem soukromě hospodařila Paní Homolková se narodila ve Rváčově, maminka již v deseti letech a tak byla s tatínkem, které zemřela moc ráda. Vdala se do Studnic, kde celý život s manželem soukromě hospodařila. Nevzdali to ani v době, kdy museli plnit dodávky, celý život dřeli s minimem techniky. Dnes už v hospodaření pokračují další generace. Podívejte se na dojemný příběh skromné a pracovité paní Homolkové
Věra Homolková, Studnice 1933, celý život s manželem soukromě hospodařila Paní Homolková se narodila ve Rváčově, maminka již v deseti letech a tak byla s tatínkem, které zemřela moc ráda. Vdala se do Studnic, kde celý život s manželem soukromě hospodařila. Nevzdali to ani v době, kdy museli plnit dodávky, celý život dřeli s minimem techniky. Dnes už v hospodaření pokračují další generace. Podívejte se na dojemný příběh skromné a pracovité paní Homolkové
04 - Jiří Polanský, Hlinsko 1960
Jiří Polanský se narodil v roce 1960 v Hlinsku. V patnácti letech šel studovat do Prahy na řezníka. Zároveň se začal věnovat muzice - nejdříve hraní na kytaru, později ozvučování akcí. Hudba nad řezničinou nakonec zvítězila, takže dnes Jirka působí jako profesionální zvukař.
Jiří Polanský se narodil v roce 1960 v Hlinsku. V patnácti letech šel studovat do Prahy na řezníka. Zároveň se začal věnovat muzice - nejdříve hraní na kytaru, později ozvučování akcí. Hudba nad řezničinou nakonec zvítězila, takže dnes Jirka působí jako profesionální zvukař.
05 - Oldřich Sokol, Miřetice 1929
Pan Sokol vzpomíná na radostné chvíle svého života, i na temnou dobu, kdy Němci odvedli ze školy Ležácké děti - jeho kamarády, které již nikdy potom neviděli. Při studiu střední školy byla tato škola v roce 1944 jako všechny střední a vysoké školy zavřena a místo toho chodili studenti do práce. Pan Sokol zakládal sportovní oddíl v Miřeticích. Vzpomíná i na dobu, kdy v Hlinsku byl podnik Esa a kdy pan Prošvic přistával letadlem na poli za továrnou. Velkým koníčkem pana Sokola byl chov králíků, v Hlinsku byl jedním z pořadatelů celorepublikových výstav.
Pan Sokol vzpomíná na radostné chvíle svého života, i na temnou dobu, kdy Němci odvedli ze školy Ležácké děti - jeho kamarády, které již nikdy potom neviděli. Při studiu střední školy byla tato škola v roce 1944 jako všechny střední a vysoké školy zavřena a místo toho chodili studenti do práce. Pan Sokol zakládal sportovní oddíl v Miřeticích. Vzpomíná i na dobu, kdy v Hlinsku byl podnik Esa a kdy pan Prošvic přistával letadlem na poli za továrnou. Velkým koníčkem pana Sokola byl chov králíků, v Hlinsku byl jedním z pořadatelů celorepublikových výstav.
06 - Lubomír Votava, Rváčov 1962
Svérázný starý mládenec se narodil v Havlíčkově Brodě, po tom, co odešel z politiky se přestěhoval na chalupu do Rváčova, kde je známý svému okolí hlavně panenkami na svém domě a nočními několika kilometrovými procházkami po okolí. Bývalý bodyguard šéfa republikánů Miroslava Sládka vypráví o svém životě ao tom, jak vidí dnešní politickou situaci. Vysvětluje i proč pověsil panenky kolem svého domu a proč chodí trasu 25ti denně.
Svérázný starý mládenec se narodil v Havlíčkově Brodě, po tom, co odešel z politiky se přestěhoval na chalupu do Rváčova, kde je známý svému okolí hlavně panenkami na svém domě a nočními několika kilometrovými procházkami po okolí. Bývalý bodyguard šéfa republikánů Miroslava Sládka vypráví o svém životě ao tom, jak vidí dnešní politickou situaci. Vysvětluje i proč pověsil panenky kolem svého domu a proč chodí trasu 25ti denně.
07 - Jiří Chmelař, Hlinsko 1942
Pan Jiří Chmelař je v Hlinsku a širokém okolí známý hlavně jako ředitel np Elektro-Praga Hlinsko. Život měl opravdu velmi pestrý a tomu odpovídá dlouhá stopáž tohoto dílu. A protože se stejně nepodařilo říci všechno, uvažujeme o natočení druhého dílu. Pan Chmelař je hlinecký rodák, v mládí samozřejmě jak bývalo zvykem běhal s partou po městě a vymýšleli různé klukoviny, maminka ho nutila do houslí, chtěla mít ze syna učitele, ale pana Chmelaře už tenkrát zajímala kybernetika, kterou chtěl po ukončení střední školy studovat v Praze. Dostal se ale na jiný obor a hlavně se dostal s bezvadnou partou kamarádů, se kterou je v kontaktu do dneška. Tato parta chtěla v celku jít po vysoké škole pracovat do železáren v Košicích, ale to nedopadlo, tak pan Chmelař skončil v Novém Boru, kam se za ním později nastěhovala manželka. Bydleli však v nevyhovujících, když to zjistili - jejich rodiče - bylo rozhodnuto předělat se domeček v Blatně a tak se pan Chmelař vrací zpět do místa bydliště a začíná pracovat v Elektro Praze v technické profesi av roce 1985 se stává ředitelem celého podniku.
Pan Jiří Chmelař je v Hlinsku a širokém okolí známý hlavně jako ředitel np Elektro-Praga Hlinsko. Život měl opravdu velmi pestrý a tomu odpovídá dlouhá stopáž tohoto dílu. A protože se stejně nepodařilo říci všechno, uvažujeme o natočení druhého dílu. Pan Chmelař je hlinecký rodák, v mládí samozřejmě jak bývalo zvykem běhal s partou po městě a vymýšleli různé klukoviny, maminka ho nutila do houslí, chtěla mít ze syna učitele, ale pana Chmelaře už tenkrát zajímala kybernetika, kterou chtěl po ukončení střední školy studovat v Praze. Dostal se ale na jiný obor a hlavně se dostal s bezvadnou partou kamarádů, se kterou je v kontaktu do dneška. Tato parta chtěla v celku jít po vysoké škole pracovat do železáren v Košicích, ale to nedopadlo, tak pan Chmelař skončil v Novém Boru, kam se za ním později nastěhovala manželka. Bydleli však v nevyhovujících, když to zjistili - jejich rodiče - bylo rozhodnuto předělat se domeček v Blatně a tak se pan Chmelař vrací zpět do místa bydliště a začíná pracovat v Elektro Praze v technické profesi av roce 1985 se stává ředitelem celého podniku.
08 - Bohuslav Zavřel, Hlinsko 1937
Pan Zavřel se narodil ve Studnicích, kam chodil v prvním stupni i do školy. Druhý stupeň školy už navštěvoval v Hlinsku, kde se začal s kamarády zajímat o muziku. Začal se učit hrát na trubku a začal hrát v různých kapelách. Muzice se věnoval iv učení - v Kraslicích se učil v továrně na výrobu hudebních nástrojů. V roce 1956 přišla vojna a služba u pohraniční stráže. Pan Zavřel si udělal poddůstojnickou školu av těžkých podmínkách musel hlídat státní hranici. Po vojně se kvůli situaci v rodině musel vrátit do rodných Studnic, udělal si vzdělání a začal pracovat jako celník v Pardubicích, v Chrudimi, v Havlíčkově Brodě a nakonec byl u toho, když se zprovoznila celnice v Hlinsku. Tam vedoucí dělalho. Hudba ho provázela celý život, hraje na několik hudebních nástrojů a je možné dodnes vidět s kapelou třeba na masopustech. K hudbě vedle i své děti, které šli po stopách táty a jsou z nich dnes profesionální muzikanti v různých souborech a mají také společnou kapelu.
Pan Zavřel se narodil ve Studnicích, kam chodil v prvním stupni i do školy. Druhý stupeň školy už navštěvoval v Hlinsku, kde se začal s kamarády zajímat o muziku. Začal se učit hrát na trubku a začal hrát v různých kapelách. Muzice se věnoval iv učení - v Kraslicích se učil v továrně na výrobu hudebních nástrojů. V roce 1956 přišla vojna a služba u pohraniční stráže. Pan Zavřel si udělal poddůstojnickou školu av těžkých podmínkách musel hlídat státní hranici. Po vojně se kvůli situaci v rodině musel vrátit do rodných Studnic, udělal si vzdělání a začal pracovat jako celník v Pardubicích, v Chrudimi, v Havlíčkově Brodě a nakonec byl u toho, když se zprovoznila celnice v Hlinsku. Tam vedoucí dělalho. Hudba ho provázela celý život, hraje na několik hudebních nástrojů a je možné dodnes vidět s kapelou třeba na masopustech. K hudbě vedle i své děti, které šli po stopách táty a jsou z nich dnes profesionální muzikanti v různých souborech a mají také společnou kapelu.
09 - Bohumír Vodička, Kameničky 1922
Pan Vodička neměl lehký život. Otec mu zemřel ještě před jeho narozením a tak ho vychovával otec nevlastní. Ten však měl velkou zálibu v alkoholu a pro ránu také nešel nikdy daleko. Na začátku války však zemřel, takže malé hospodářství zůstalo z velké části na starost právě p. Vodičkovi, ten díky tomu nemusel za války na nucené práce do Německa. V Horním Jelení se v soukromém obchodě vyučil obchodním příručím a byl jedním z prvních zakladatelů Jednoty v Hlinsku. S manželkou poslavili domek a vychovali syna a dceru. Velmi aktivně se věnoval chovatelství. V dnešních dnech už je pan Vodička většinou sám, dcera trpí těžkou nemocí a syn s manželkou zemřeli. Naštěstí má vnoučata a také velký koníček - pěvecký kroužek.
Pan Vodička neměl lehký život. Otec mu zemřel ještě před jeho narozením a tak ho vychovával otec nevlastní. Ten však měl velkou zálibu v alkoholu a pro ránu také nešel nikdy daleko. Na začátku války však zemřel, takže malé hospodářství zůstalo z velké části na starost právě p. Vodičkovi, ten díky tomu nemusel za války na nucené práce do Německa. V Horním Jelení se v soukromém obchodě vyučil obchodním příručím a byl jedním z prvních zakladatelů Jednoty v Hlinsku. S manželkou poslavili domek a vychovali syna a dceru. Velmi aktivně se věnoval chovatelství. V dnešních dnech už je pan Vodička většinou sám, dcera trpí těžkou nemocí a syn s manželkou zemřeli. Naštěstí má vnoučata a také velký koníček - pěvecký kroužek.
10 - Ing. Miloslav Tuhý, Údavy 1926
Pan Miloslav Tuhý měl opravdu bohatý život. Vyrůstal ve skromnosti a protože žili rodiče, aby se měl v lépe, než oni, dali ho do učení do Baťovi školy práce ve Zruči nad Sázavou. Tato škola dala p. Tuhému mnoho zkušeností do života. V obuvnické firmě byl až do konce války. V květnu 1945 prožil dramatické chvíle, když před Rudou armádou utíkali němečtí vojáci. Po válce se dostal do letecké školy, kterou úspěšně absolvoval, takže se z něj na pár let stal vojenský pilot. Posledním a nejdelším obdobím bylo zaměstnání ve firmě Plyšan Hlinsko, kde pan Tuhý pracoval jako výrobní náměstek a po normalizaci vykonával funkci vedoucího na oddělení práce a mzdy. Dodnes je aktivním seniorem, píše životní paměti, pečuje o svoji zahrádku, pravidelně navštěvuje bohoslužby v místním kostele a má kolem sebe milující potomky.
Pan Miloslav Tuhý měl opravdu bohatý život. Vyrůstal ve skromnosti a protože žili rodiče, aby se měl v lépe, než oni, dali ho do učení do Baťovi školy práce ve Zruči nad Sázavou. Tato škola dala p. Tuhému mnoho zkušeností do života. V obuvnické firmě byl až do konce války. V květnu 1945 prožil dramatické chvíle, když před Rudou armádou utíkali němečtí vojáci. Po válce se dostal do letecké školy, kterou úspěšně absolvoval, takže se z něj na pár let stal vojenský pilot. Posledním a nejdelším obdobím bylo zaměstnání ve firmě Plyšan Hlinsko, kde pan Tuhý pracoval jako výrobní náměstek a po normalizaci vykonával funkci vedoucího na oddělení práce a mzdy. Dodnes je aktivním seniorem, píše životní paměti, pečuje o svoji zahrádku, pravidelně navštěvuje bohoslužby v místním kostele a má kolem sebe milující potomky.
11 - Jan Benda, Praha 1943
Pan Benda je vášnivý turista, který procestoval desítky zemí po celém světě. Ani doma nezahálel, byl u zrodu folklórního souboru Vysočan Hlinsko a navrhl kostel ve Studnicích, stejně jako křížek u silnice na Hlinsko. Dlouhou řadu let pracoval v np Elektro - Praga Hlinsko a protože se zajímá o historii (v Hlinsku dělal kronikáře), tak vzpomínám i na zakladatele podniku pana Prošvice.
Pan Benda je vášnivý turista, který procestoval desítky zemí po celém světě. Ani doma nezahálel, byl u zrodu folklórního souboru Vysočan Hlinsko a navrhl kostel ve Studnicích, stejně jako křížek u silnice na Hlinsko. Dlouhou řadu let pracoval v np Elektro - Praga Hlinsko a protože se zajímá o historii (v Hlinsku dělal kronikáře), tak vzpomínám i na zakladatele podniku pana Prošvice.
Všechny díly můžete vidět zde
Máte kolem sebe někoho, kdo by se rád podělil se svým příběhem? Kontaktujte mě na info@fotopavlik.com